15.8.2017
Legislativa, Rozvoj a vzdělání

Jaké povinnosti má zaměstnavatel před vznikem pracovního poměru?

Nábor nového zaměstnance je sám od sebe komplikovaným a mnohdy složitým procesem. V dnešní době, kdy je velmi nízká nezaměstnanost, dokonce téměř nadlidským úkolem. Když konečně vybereme vhodného uchazeče, který vyhovuje našim profesním požadavkům, máme pocit, že zapadne do kolektivu a jsme přesvědčeni, že neskončí ve zkušební době, nastává druhá fáze. Musíme zajistit proces uzavření pracovní smlouvy a splnit všechny povinnosti, které jako zaměstnavatel v této souvislosti máme. Všem bodům tohoto procesu se budeme nadále věnovat.

  1. Seznámení zaměstnance s právy, povinnostmi a podmínkami pro výkon práce
  2. Vyžadované údaje k podpisu pracovní smlouvy
  3. Vstupní lékařská prohlídka

 

1. Seznámení zaměstnance s právy, povinnostmi a podmínkami pro výkon práce

Dle § 31 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů má zaměstnavatel povinnost před uzavřením pracovní smlouvy seznámit fyzickou osobu s právy a povinnostmi a s pracovními podmínkami a podmínkami odměňování, za nichž má práci konat, a povinnostmi, které vyplývají ze zvláštních právních předpisů vztahujících se k práci, která má být předmětem pracovního poměru.

Zaměstnanec s tímto vším musí být bezpodmínečně seznámen, avšak zákoník práce nepožaduje, aby toto seznámení bylo písemné. Je tedy především na zaměstnavateli, jakou formu sdělení zvolí a kdo konkrétně bude informace podávat.

Zákoník práce blíže nespecifikuje ani o jaká práva a jaké povinnosti by přesně mělo jít. Řada z nich je v ZP upravena (viz např. § 301 ZP), ale není třeba obsáhnout všechny. Obecně platí, že se jedná především o seznámení s těmi významnými právy a povinnosti, které odkazují ke konkrétnímu pracovnímu místu a které později mají vliv na pracovní náplň zaměstnance.

Odměňování

Pro zaměstnance bývá nejdůležitější informací výše jejich odměny za práci. V rámci seznámení podle § 31 ZP by měl zaměstnavatel podat uchazeči informaci, zdali s ním bude výše mzdy sjednána, nebo mu bude stanovena předpisem zaměstnavatele či určena mzdovým výměrem. Také by měl zaměstnavatel uvést, zda budou zaměstnanci vypláceny nějaké bonusy a za jakých podmínek.

Další složkou odměňování, kterou zaměstnavatel může nabízet, jsou benefity ve formě vyšší výměry zákonem dané dovolené, příspěvky na stravování, flexibilní pracovní doba apod. Toto vše má zaměstnavatel povinnost též upřesnit.

Další informace

Ode dne vzniku pracovního poměru je zaměstnavatel povinen do 1 měsíce zaměstnance písemně informovat o právech a povinnostech vyplývajících z pracovního poměru, pokud to není uvedeno v pracovní smlouvě. Také je potřeba zaměstnance při nástupu do práce seznámit s pracovním řádem, BOZP a vnitřními předpisy.

 

2. Vyžadované údaje k podpisu pracovní smlouvy

Po přijetí kandidáta začíná papírování a je potřeba od něj získat celou řadu údajů, které zaměstnavatel potřebuje kvůli plnění svých zákonných povinností v oblasti daní, pojistného apod.

Nejjednodušší formou, jak údaje od zaměstnance získat, je předložit mu osobní dotazník. Ten by měl obsahovat, v závislosti na vykonávané funkci, toto:

  • jméno, příjmení, titul, rodné jméno, dřívější jména (např. pro evidenční list)
  • datum a místo narození
  • rodné číslo
  • adresu
  • dosaženou kvalifikaci
  • údaje o praxi
  • dobu mateřské (případně další mateřské nebo rodičovské) dovolené
  • údaj o případném pobírání důchodu a druhu důchodu (starobní, invalidní), číslo rozhodnutí o pobírání důchodu
  • informaci o tom, zda se jedná o osobu se zdravotním postižením
  • druh zdravotní pojišťovny
  • číslo platebního účtu

Ke všem údajům, které zaměstnavatel potřebuje, musí mít řádný důvod a na požádání zaměstnance je povinen mu tuto informaci sdělit.

Jsou samozřejmě též údaje, jež zaměstnavatel vyžadovat nesmí. Jsou to informace, které bezprostředně nesouvisejí s výkonem práce a se základním pracovněprávním vztahem. Jsou to tyto:

  • těhotenství
  • rodinné a majetkové poměry
  • sexuální orientace
  • původ
  • členství v odborové organizaci
  • členství v politických stranách či hnutích
  • příslušnost k církvi nebo náboženské společnosti
  • trestněprávní bezúhonnost

Ve výčtu je tučně zvýrazněno těhotenství, rodinné a majetkové poměry a trestněprávní bezúhonnost, jelikož tyto body mají výjimku. Zaměstnavatel se na ně může ptát, jestliže je pro to dán věcný důvod spočívající v povaze práce, která má být vykonávána. Např. u těhotných žen, které se hlásí na výkon práce, která je těhotným ženám zakázána (vyhláška č. 288/2003 Sb.).

Trestněprávní bezúhonnost

Mnohým zaměstnavatelům není jasné, za jakých podmínek můžou od uchazečů o práci požadovat výpis z rejstříku trestů. Jedná se o funkce, které vyžadují bezúhonnost zaměstnance, jako jsou úředníci územních samosprávných celků, pedagogové či pracovníci v sociálních službách.

Dle základních doporučení ombudsmana z roku 2011 smí být čistý výpis z rejstříku trestů požadován po uchazeči o zaměstnání v případech, kdy požadavek na jeho předložení souvisí s povahou vykonávané práce nebo kdy tak stanoví zvláštní právní předpis. Pokud je například odmítnut uchazeč odsouzený za majetkovou trestnou činnost na pozici pokladníka či osobního bankéře, reakce zaměstnavatele je adekvátní. Kdyby však s tímto záznamem nebyl přijat na zahradnické práce, jedná se o diskriminaci.

 

3. Vstupní lékařská prohlídka

Při vstupu do pracovního poměru musí u budoucího zaměstnance vždy proběhnout vstupní lékařská prohlídka, bez ohledu na rizikovost práce, a to ještě před podepsáním pracovní smlouvy nebo jmenováním zaměstnance na vedoucí pracovní místo, jak je uvedeno i v § 32 ZP. Pokud tak není učiněno, považuje se osoba za zdravotně nezpůsobilou k výkonu práce, k níž má být zařazena. Za vznik pracovního poměru bez zajištění vstupní lékařské prohlídky může inspekce práce vyměřit pokutu do 300 tisíc Kč. Pokutu ale může vyměřit i Orgán ochrany veřejného zdraví. A to až do 2 milionů Kč.

V případě, že z lékařské prohlídky vyplývá, že je zaměstnanec nezpůsobilý k výkonu dané práce, a přesto mu zaměstnavatel práci přidělí, dopustí se porušení povinnosti dle § 103 odst. 1 písm. a) ZP. Za to mu hrozí pokuta od orgánu inspekce práce až do výše 2 000 000 Kč.

Kde prohlídku absolvovat?

Vstupní lékařskou prohlídku uchazeč absolvuje u lékaře, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu.

Za určitých podmínek právní úprava připouští pracovnělékařskou prohlídku u lékaře zaměstnance. Zákon toto podmiňuje požadavky:

  • jedná se o práci, která je zařazena podle možné míry rizik pouze do kategorie první, tedy jde o práce, u nichž není pravděpodobný nepříznivý vliv na zdraví
  • součástí práce není činnost, pro jejíž výkon jsou podmínky stanoveny jinými právními předpisy (např. k lékařům nebo řidičům z povolání)

Jestli zaměstnanec půjde k firemnímu či svému lékaři, je zcela na zaměstnavateli. Ten ho musí vybavit žádostí o provedení pracovnělékařské prohlídky s náležitostmi podle vyhlášky o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče.

Úhrada nákladů

Pracovnělékařské služby až na výjimky platí zaměstnavatel. Zaměstnanec si prohlídku, jak vyplývá z § 59 odst. 1 písm. b) ZSZS, platí sám v těchto případech:

  • není shledán zdravotně způsobilým k vykonávané práci (pokud zaměstnavatel poplatek dobrovolně neuhradí)
  • domluví se se zaměstnavatelem, že poplatek zaplatí sám
  • zaměstnavatel mu náklady proplatí až po uplynutí zkušební doby, pokud pracovní poměr skončí dříve, zůstanou tyto náklady na bedrech zaměstnance

 

Máte doplňující dotazy k danému tématu? Napište nám na lauterkrancova@brigadaihned.cz.

Mohly by Vás zajímat tyto brigády
190
spokojených zákazníků
23500
registrovaných uchazečů
6500
přidělených brigádníků ročně
11
let zkušeností